Angelo nám na pátek ráno zařídil taxi, které nás celý den mělo vozit, kam jsme si umanuli. Zamířili jsme na severovýchod, kde se nachází malé městečko Remedios. Má pěkné malinké centrum s prázdným barem pro turisty. Uprostřed náměstí stojí kostel, ve kterém je honosný restaurovaný pozlacený oltář. Ve vedlejší škole měli děti nějakou akcičku, staříci posedávali, bici-taxi kroužili a bylo tam docela rušno. Asi hodinku jsme se jen tak procházeli a pak jsme pokračovali dál k pobřeží, kde jsme si zajeli co přístavního městečka Caibairén, ale kromě hezké přímořské kolonády v něm není vůbec nic. Pokračovali jsme po silnici "el pedraplén" dále na ostrovy - soustroví je velké, ostrůvky se jevily jako velmi vzdálené. Podél cesty panoval celkem ruch, protože se tam stále staví nové a nové hotely...bohužel. Zatím to vypadá jako megaprojekt, který ničí laguny, které neproudí, vysychají a tím mizí celé ekosystémy. Znalý pan řidič nás dovezl na první malou plážičku Playa La Salina - pár deštníčků, asi dvacet lidí, molo, kameny pod hladinou ke šnorchlování. Žádné bary ani restaurace...pouze zatím ve výstavbě. Až se řidič vrátil z oběda, pokračovali jsme na další pláž. Tahle byla bezejmenná, ale NEJLEPŠÍ. Divoká, dlouhá a nepoznaná. Písek byl z korálů a vlny silné. Celkem asi deset lidí na celé té dlouhé pláži. Válela jsem se v příbojových vlnách asi půl hodiny a nechtělo se mi pryč. Bohužel jsme spěchali zpět do Santa Clary do továrny na tabák, ale nestihli jsme to...litovali jsme, že jsme nezůstali déle na pláži. Cesta zpět trvala překvapivě dlouho...
Na hlavním bulváru jsme si dali něco-jako-pizzu (=nedopečené kynuté těsto s něčím tekutým na povrchu) a byla za národní měnu, takže mě vyšla na 7 korun:-). Stavili jsme se ještě na daiquiri a netušili, co za dobrodružství nás čeká druhý den...
No comments:
Post a Comment