Náš další havanský den začal ve tři v noci, kdy se nám větrem otevřelo okno a všechen sobotní ruch horké noci nám duněl do uší. Když jsem se probudila podruhé, mládež už spala, ale zato venko pěkně lilo. Proto jsme vyrazili až v poledne taxíkem do Museo del Ron. Konečně muzeum na úrovni! I slečna průvodkyně mluvila anglicky velmi dobře a na prohlídce byl s námi jen jeden kanadský pár, takže žádné strkanice a všechno pěkně jasně. Prohlídka ale byla docela kratinká. Náladu nám spravila ochutnávka sedmiletého rumu. Jsem teď fanynkou!
Za rohem od muzea se nachází havanské skvosty - Plaza Vieja a Plaza de San Francisco de Asís. Plaza Vieja je nádherné náměstí a měla jsem pocit, že jsem spíš někde v Itálii než na Kubě. ...až na ten déšť. Na ulici Obispo jsem viděla stánek s praženou rýží za 12 pesos nacional. Nakonec dostal půlku spící pes, ale chlapec mě chtěl natáhnout - na 20-pesovou bankovku mi nechtěl vrátit. Nakonec vrátil 5 a ty 3 zbývající pesa jsem z něho musela tahat téměř násilím. Ty jsme investovali do sladkých smaženek u Capitolio - tam, kde nás první den natáhli. Ale tentokrát už jsme se nedali.
Za odpoledne jsme toho stihli hodně - navštívili jsme Capitolio (které má krásno výzdobu), starou zrestaurovanou lékárnu (kde jsme museli zanechat příspěvek na rekonstrukci), potkali Ernsta Hemingwaye (focení samozřejmě nebylo zadarmo) a ještě vyzkoušeli dva bary a jejich verzi daiqiri a piña colady. V Castillo de Farmés za rohem od proslulé Floridity a potom Bar Monseratte, který je hned vedle Castillo. Večer jsme zakončili v jiné čínské restauraci Los Dos Dragones, ale tentokrát se náš průvodce trochu víc spletl. "Pizza" měla společný s italskou sestrou jenom ten tvar, spring rolls byly z normálního těsta plněné čímsi mazlavým a moje chop suey bylo mastné a bez chuti. Večeře byla tedy katastrofální tečkou a hlavně pořád ten déšť...
Poslední den v Havaně se nakonec vyloupl do tepléo a slunečného dne. Po snídani jsem naházela věci do krosny a odložili jsme si je v obýváku. První cesta vedla na Necrópolis Cristóbal Colón - obrovský havanský hřbitov. Je plný mramoru a může se tam jezdit auty:-/. Jinak je to ale docela příjemné místo se spoustou bílého mramoru. Další návštěva byla továrna na doutníky, ale museli jsme jít do té nejnarvanější - Partagás - Real Fabrica de Tabacos. Skutečná továrna se skutečnými lidmi...to byl opravdu zážitek. Ruční výroba je teda věc! Tabák z oblasti Pinar del Río nádherně voní a dobře chutná. Nevím, co se to dává do těch běžných cigaret. Koupila jsem si jeden velký doutník Cohiba a krabičku 25 tabáků Romeo y Julieta, které jsou nejjemnější.
Odpoledne jsme ještě brouzdali po Havana Vieja, zkoumali mojita a na večeři se vrátili do restaurace Flor de Loto. Tentokrát byla restaurace prázdná, servis byl tentokrát pomalý a jídlo nebylo zdaleka tak dobré. Stavili jsme se také k paní Noře se rozloučit a do konverzace se zapojila i její maminka.
U Vivien jsme se osprchovali a stopli si taxi na letiště. V duty free shopu jsem nakoupila ještě trochu rumu, ale v Madridu mi ho zabavili, protože jsem ho nemohla přenést do dalšího letadla:-(. Cesta byla, hmmm....nepříjemná. Hodně turbulencí, na záchodě omdlel pán, pak i paní, která ho našla a ještě k tomu jsem seděla v prostřední řadě. V Madridu jsme navíc zpozdili už tak zpožděné letadlo...šikuly:-) a v Mnichově byla strašná zima - úplný šok oproti slunečné Havaně!!! Brrrr. Auto stálo na parkovišti, platba proběhla mrknutím oka a vyrazili jsme směr domov...
A od té chvíle už mám jen samé dobré zážitky:-D
No comments:
Post a Comment