O víkendu se snídaně podává o půl hodiny později! Blaho! Při ní jsme naplánovali novou dlouhou túru, na kterou jsme se odvezli autem a do Matliarov domatlali pěšky. Cestička k Zelenému plesu nebyla prudká a dobře se mi šlapalo. Asi po hodině a něco šlapání začalo pršet. No nic, navlíkli jsme pláštěnky a supěli dál. Oblaka se nám ale nepozdávala, déšť zesílil, tak jsme to otočili (v pláštěnk
Tak jak když alkoholik vidí bílé myšky, tak i my jsme vyvalili kukále, když jsme v parku v centru Tatranské Lomnice u hlavní cesty spatřili pasoucího se jelena osmeráka. Výstavní kousek, to by byly steaky! Lidi i auta se zastavovala, některé děti viděly takového tvora poprvé v životě. Trochu nám zapózval a pak pomalu odklusal do lesíka. Bufet Lavína nás trochu zklamal - řezané bylo, pečené koleno ne a kapustnica byla čistě průměrná. Staticky vzato to bylo vyrovnané. Za vydatného deště jsme opustili bufáč a ve svách komůrkách se uložili k odpolednímu spravedlivém spánku těch, kterým nevyšla túra. Lahoda!
Večer začaly hody - slavil se svátek Ľubomíra a byli jsme zavaleni skvělými chlebíčky, pečivem, sladkostmi, zmrzlinou a pitím. Šňůru přecpvání jsme přerušili sportem - zahráli jsme si volejbal, trochu badecu a až do tmy jsme frčeli na pétanque. Zaula všechny zúčastněné. Po sportu následovalo opět přejídání až do noci a pak do hlubší noci ještě koukání na Motýlka a excelentní výkony Steva McQueena (slint) a Dustina Hoffmana (respekt). Lidská naděje umíra poslední - http://www.csfd.cz/film/20008-motylek/
No comments:
Post a Comment